pondělí 12. srpna 2013

Tarahumarské fligny

Tož jsem se vrátil se svým Srdéčkem v nedělu z Rumunského Retezatu. No a samosebou, že je člověk plnej dojmů! Všech možných. Hlavně by se tam člověk nejradši vrátil, zalezl za Bačou do jeskyně, pásl krávy :-) a pojídal Bryndzu.

Navíc po příjezdu stopem na první tábořiště jsme zjistili, že se tu běží Retezat Maraton   (Kurnik a já tu mám jen těžký pohorky :-) a sandále)

Ale k věci.
Proč Tarahumarské fligny?? (v Hantecu fígle, triky :-) )
No, hlavně se pokusím napsat něco o jídle/surovinách, které jsme např. na Retezatu měli a které mám ozkoušené. Každý kdo se ponořil do fenoménu o běhání, do knihy Born to run, tak určitě slyšel o semínkách CHIA a jejich vlastnostech. Z téhle úžasné suroviny se dá "uklohnit" hodně věcí. Já sám mám však ozkoušeny dvě.
Běžecký světe div se, jsou to v Born to run zmiňované Pinole a nápoj Iskiate.

Iskiate si namíchám vždycky před tím, než jdu běhat ty svoje delší štreky. (20-25km) 3 lžičky do 3dcl vody a dochutím citronem a cukrem. Chutná to jako taková hutnější citronáda s "drobky". :-) (Tu si pro změnu dělám po doběhnutí-bez drobků :-) ) Když si nápoj nedochutím, tak má takovou jalovou až nijakou chuť, proto je fakt lepší do něj aspoň ten citron přidat. :-) 
A jak to funguje v praxi? No popravdě někdy od dubna co sem si semínka koupil, tak jsem se propracoval právě na metu kolem 20km. Nechci tvrdit, že jen díky semínkům, ale to, že "nějakým způsobem" fakt fungují jsem se přesvědčil na Horské Výzvě na Šumavě. To když na tom první dvě občerstvovačky byly špatně s vodou na doplnění (čti neměli žádnou) V podstatě až skoro na cca 40km jsme byli odkázaní jen na vodu z vodního rezervoáru (1,5l) a na to, kolik čaje, nebo ionťáku z kelímků do sebe nalijem na prvních dvou občertvovačkách (celkem tak 2-2,5l??). Díky dávce před závodem a občasného upití zásob v malé flašce, jsem žádnou dehydrataci nepociťoval. Ba naopak, močit jsme oba s Tomem chodili často a já (nevím jak Tom, nezkoumal jsem :-) ) měl moč krásně čirou, takže o dehydrataci nemohla být řeč.
Pro mě teda Iskiate daleko lepší než kdejaký Ionťák. Hlavně pokud se udělá jako výše zmiňovaná citronáda a trefí se správná chuť. Jde pak opravdu o výborné pití!! Možná by v něm byla výborná i máta. :-) Ozkouším.


Další co mě napadlo vyzkoušet, tak "pinole" ať jako kaši, nebo placky.
Tohle mě napadlo nedávno, protože sem si na svoje delší trasy brával pro jistotu nějakou tu tyčinku. Jenže kupujte si furt ty drahé "umělotiny" a "náhražky" Koupil sem si proto kukuřičnou polentu a skořici. Polentu opražíte na pánvičce, bez jakéhokoliv oleje/tuku. Pak vmícháte skořici a chia semínka a nakonec zaliteje horkou vodou a uhnětete kaši, do které se pak přidá med. Tu kaši pak baštíte buď samotnou, nebo z ní napečete placky. Recept sem bral zde. Díky skořici mají kupodivu skořicovou chuť, ale jen na pár "žvýknutí". Pak mi přijde, že jím beztvarou hmotu. Naštěstí díky prvotní skořicové chuti si vždycky vybavím, vánoční skořicové cukroví :-) takže se to dá vydržet. Kupodivu dvě malé placky docela zasytí. Aspoň mě, jindy rozežraného člověka. (možná i placebo efekt) Vzhledem k tomu, že nějaké energetické tyčinky stojí kolem 40-50,- tak si myslím, že už jen z tohoto pohledu jsem pro Pinole. Sice ta chuť je kolikrát vážně nic moc (zkusím ještě recept do B7 vylepšit :-) třeba přidat sušený rozinky, nebo müsli) Ale kupovat předražené tyčinky opravdu už nehodlám :)
Navíc se dá z CHIA semínek udělat i jakýsi GEL. Takže ty Endurosnacky, po kterých jsem vždycky prděl určitě rád vynechám :-)


Další zkušenost se semínky je taková, že tyto placky a i CHIA semínka samotná jsme měli právě s sebou ve zmiňovaném Retezatu. Semínka jsme si míchali do ovesné kaše ke snídani. Tím, že semínka nemají skoro žádnou chuť, tak kaše byla stejné chuti, jen z nutričního hlediska daleko lepší/kvalitnější. :)
Vezli jsme pak ještě z domu cca 10 pinolových placek. Ty jsme bohužel nestihly zkonzumovat všechny. Asi byla hloupost je balit do alobalu. Ale i tak vydržely od čtvrtka cca do středy. Ale pak už vypadali dost jetě a jedna placka se lepila nechutně k druhé... Takže jsme je radši dál nekonzumovali. (jíst by se možná pár dní ještě dali a prdel by si to nějak jako vždy přebrala, ale já nerad chodím v přírodě na velkou :-) kór v místech, kde už není žádný lesnatý porost) Ale i tak vydrželi "jedlé" docela dlouho. Skoro týden!

Před odjezdem jsme se oba samozřejmě vážili. Mám li být přesný, tak před odjezdem měla moje tělesná schránka 72,3kg a po příjezdu 72,6kg...Žádný rapidní úbytek na váze, jak by se po 10 dnech v odlehlých končinách dalo čekat. Naopak. Když jsem se mrkl po příjezdu do zrcadla, moje muskulatura mi přišla daleko víc vyrýsovanější. Vybavila se mi tak pasáž z Born to run...

Pokud byste si měli vybrat potravinu na opuštěný ostrov, jen stěží byste hledali něco lepšího než chiu, přinejmenším v případě, kdy máte zájem o růst svalové hmoty a snížení hladiny cholesterolu i rizika srdečních chorob. Po několika měsících diety sestávající z chie byste pravděpodobně dokázali doplavat domů.

Toliko moje zkušenost s produktem zvaným CHIA SEMÍNKA :-) Dodám ještě, že semínka mám někdy od dubna. 400g za 157,- a za tu dobu už sem si namíchal několik Iskiate... Upekl docela dost placek a nasypal je do plno dalších produktů. No jak pravil Hanzlík ve Slavnostech sněženek... Nekupte to, když je to tak levný :-) Myslím, že tento produkt plní opravdu doslova heslo:  "za málo peněz hodně muziky" :-)

Ještě bych chtěl dodat jedno.
Posledně jsem se v článku "vysmál" běžeckým zraněním... No a od té doby mě místy bolí při delším běhu či chůzi koleno (občas mi do něj jen vystřelí bolest). Naštěstí do druhého dne bolest odezní, ale i tak se obávám nejhoršího. Takže si asi půjdu brzo vyrobit svoje LUNA SANDALS :-) materiál na to mám :) Takže jdu do dalšího zkoumání tajů a fligen Tarahumarů. :-)



2 komentáře:

  1. Díky za článek...dostal jsem co jsem potřeboval. Akorát jsem knihu Born To Run dočetl, Iskiate už párkrát vyzkoušel a teď hurá na Pinole. Hodně zdaru při běhání

    OdpovědětVymazat