První 4km v "Arnulfkách"

Dnes se mi podařilo prvně vyzkoušet svoje nově vyrobené Huaraches ver. Ajkir.

Obul jsem svoje běžecké boty, připnul běžeckou ledvinku, na hlavu kšiltovku a čelovku a do ruky dvě placky. Konkrétně pár nově vytvořených běžeckých sandálů.

Pro zahřátí jsem si dal asi 1.3km, než jsem doběhl na okraj lomu v Líšni. Rsp. do míst, kde končí asfalt a začínají pěšinky. Ještě jedna nezbytná dokumentační fotka a...

RUN FREE!!

...a jde se na věc! Ponožky do bot, boty do ruk a vybíhám. První dojmy jsou super, začínám opatrně, přece jen běhat bosky na atletické dráze je něco jinýho. Po chvilce přichází bahýnko (přece jen pár dní teď pršelo) a musím přejít do kroku. Nějaký pořádný záběr od těchto "bot" ani nečekám. Nebo v tom prostě ještě "neumím chodit" :-) Po chvilce míjím jiného běžce a asi se nestačí divit, když mu říkám "Čau" a na pozdrav zvedám ruku s běžeckou botou. :-)

Menší seběh a jsem na cestě co vede lomem kolem jezírka a lam. Tady si prvně naberu bahno a vodu a radši zapínám čelovku. Pak přichází delší seběh uchozenou trávou, rovinka kolem fabriky a zase si nabírám blatíčko, ale je to nádherný pocit, cítit tu mokrou trávu, vodu a bláto mezi prsty a tak "botky" ani nesundávám a běžím až zpátky domů na Vinohrady. Celkem je z toho jen 5.64km (Z toho 4,34 v těchto sandálkách)

A jaké že jsou pocity?

Čekal jsem, že šňůrky budou nějak řezat, pnout apod. To dělaly pouze při seběhu. Na levé mám šnerování delší, než u pravé (musím sehnat stejně dlouhý tkaničky :) ) Takže mi přišlo, že jsem neměl pravou tak dotáhlou a povolovala se. Příště si dám majzla a všechno pořádně dotáhnu a proladím už radši doma, abych se pak co chvila nezohýbal a nešněroval. A aby ani při seběhu ta zatrolená šňůrka mezi prsty nedřela.

Pocit běhu na boso? TAK URČITĚ! Cítíte každej kamínek. Ale kupodivu jsem se tomu rychle přizpůsobil. Jen občas, když jsem šlápnul na něco "většího", tak sem si tak bolestí povyskočil. :) Parádní je pocit mokré trávy mezi prsty! Sice to možná odstonám, protože běhat s tímto, v tomto počasí není asi košér, ale slivovička a čaj to zpraví . :) Každopádně ten pocit svobody, že nemáte na nohách ty těžké boty je taky fajn :)

Došlap? Samozřejmě, že přes přední část chodidla. Však mě taky pěkně bolí lýtka!! K ničemu jinému vás to ani nepustí. Je fakt, že po delší době jsem začal cítit lýtka a tak jsem přecházel nějak podvědomě na "pata-špička". Ale fakt to přes tu patu kurevsky bolí. :) Takže po chvilce se vždy motorika přizpůsobila zpět k došlapu na přední část. 

Jsou to jen zatím jen 4km, ale totálně mě běh v tomto nadchnul. Ač se považuju za hobíka, tak bych tohle jako doplnění a zpestření doporučil každému kdo běhá!! (teda pokud nejste nějaká zapšklá "konzerva" co má ráda "svůj klid" a "zaběhnuté" pořádky :-) )  

Jen je škoda, že podzim je už asi tady a léto je v řiti... Takže budu muset sehnat ty pětiprstové fusky, ale obávám se, že s nima to nebude ono. Každopádně, až v "Arnulfkách" (takhle jsem si je pojmenoval. Označení Huaraches ver. Ajkir je čistě výrobní a sériové :-D ) odběhám více, zkusím opět něco sepsat.

No uvidíme, jestli teda uvidíme. :-)

Beskydská sedmička, aneb to nevymyslíš

Pokud vás zajímá, jak jsme s Tomem po roce dopadli na Beskydské sedmičce, tak si nenechte ujít tento článek.

Stojí to za přečtení. Jak by ne, když mi tento závod změnil život. :-)

Moje první "minimalistická" obuv

Tak i já mám konečně nějakou tu "minimusku"

Je to model Huaraches ver. Ajkir 

Peněz nemám momentálně na rozhazování a měl bych výrazně šetřit. Takže jsem se rozhodl pro výrobu vlastní běžecké "minimusky". Již delší dobu mám totiž doma dva kusy jakési obuvnické pryže, kterou jsme dostal od kamaráda Martina. Toho Martina který mně kdysi začal říkat cosi o jakýchsi Tarahumarech, o nějakým bílým koňovi a knížce Born to Run a sám v něčem podobném běhá. Je to taková ta pryž co jsme ji všichni měli na papučách z první třídy. :)

Taky jste je měli? :-)

Dneska sem se konečně dostal k tomu, abych si z oné pryže a dvou tkaniček sestrojil svoje první "minimusky". Ony běžecké sandále, které proslavil jakýsi maník, co si říkal Bosý Ted. :-)

Bosý Ted

Výroba je jednoduchá, navíc návodů je plný internet. Já například čerpal z tohoto videa.

Tři díry, pár tahů se šňůrkou a vzhůru do terénu. Jen se bojím, že se současným počasím je otestuju až na jaře... Leda mě tak napadá? Kolik vůbec stojí ty prstové ponožky? :-)

No nejsou krásné? :-)

Zatím v nich chodím jen po bytě. Navíc sem se bál, že suk pod podrážkou bude tlačit. Zatím netlačí. Uvidíme až se v nich konečně pořádně proběhnu, určitě zas zkusím něco napsat. :-)

Recept

Nedávno jsem psal o plackách z kukuřičné polenty a semínek CHIA. Tzv. Pinole. Zmiňoval jsem se o tom, že mi provedení a recept, co jsem našel na netu, zatím moc nejde pod fousy-chuťově.
A tak jsem improvizoval a stejně jako Skota z Císařova pekaře smíchal vše co se dalo. :-)
Elixír mládí z toho nebyl, ani se to nemazalo a ani cizinec prominout nemusel.
Nazval jsem to CHIA müsli a ukuchtil jsem nám je na Beskydskou sedmičku . :-)

O co tedy jde?
Vzal jsem tento recept. A trošku jej upravil...

Takže co bude potřeba?
Skoro si připadám jak Jirka Babica. :-) A když nemáš kyanid, dej tam cyankáli. :-)

No na výrobu asi 6ti placek toto:
4 lžičky kukuřičné polenty, 2-3 lžičky semínek CHIA, 2-3 lžičky skořice, nebo skořicového cukru a cca 200-250g müsli (klasické třeba EMCO. např. čokoládové a když nemáš čokoládové, tak tam dej jahodové :-) ) To Müsli jsem ale dával od oka. :-) Prostě podle chuti :-)
Na konec tak ještě 250-300ml vřelé vody.

Předem si do misky dáte CHIA semínka, skořici a müsli. Müsli ovšem pěkně drcené, bez velkých kusů.(drceno v misce šprudlákem/kvedlačkou-prostě tou dřevěnou vařekou co má na konci místo "lopatky" hvězdu. Nevím jak se tomu v kterém kraji říká :-))
Kukuřičnou polentu jsem opražil na pánvičce, dokud neměla krásnou karamelovou barvu. (krásně bez jakýhokoliv tuku) Potom odstavíte pánvičku mimo plotnu a vmícháte směs co máte bokem v misce. Opět mimo plotnu přelijete horkou vodou. Postavíte poté na plotnu a na mírným ohni umícháte kaši.
Dáte rozehřát troubu (ne manžela, nebo nadřízeného) na 170°C, na plech dáte pečící papír a uděláte 6ks placek.

Hmota na pánvičce

Již 6placek na plechu

V troubě pak pečeme cca 30minut. Po 15minutách můžete otočit. Určitě nedoporučuju plech na MUFFINY!! Přijde mi, že v něm se placky nepropečou i uvnitř.

Finální upečené CHIA müsli

No a můžete jít závodit!!
Dobrou chuť  přeje Jirka...nikoli ten na B, ale Vaněk :-)

Už se to blíží!

A co že se to blíží?
No jistě, je začátek Září. A ten přináší už pár let Beskydskou sedmičku.
Akci na kterou se s Tomem těšíme už od minulého ročníku a neúspěchu, kdy jsme skončili ani ne 10km před cílem.
Těším se na ni ještě víc od doby, co sem přestal běhat ty svoje krátké trasy kolem 5km.
Těším se na ni ještě víc, když jsem zjistil, jak Tom po loňské B7 zahořel a nadchl se pro běh a zdravou stravu!
Těšíme se na ni ještě víc od doby, co jsme dokončili Horskou výzvu na Šumavě!
Těším se na ni ještě víc od doby, co sem si posunul běžecký rekord co do uběhnutých kilometrů v kuse se týká.
Těším se na ni s každým shlédnutím promovideí a každou přečtenou kapitolou v Born to tun (čteno již po druhé)
Těším se taky proto, že se mi podařilo zmobilizovat celou naši rodinu a rodinu přítelkyně a budeme mít i početné publikum, takže letos už to prostě nemá kam uhnout. :-)

Jenže... jsou tu i drobné obavy. Poslední dobou mě při delších bězích pobolívá koleno. Bolelo i v Rumunsku při dlouhých sestupech. Zvládne to mrška jedna kloubní?? Musí! Přece se těším jak malej Jarin na první hokejovou kartičku s Jágrem a endorfiny jsou přece úžasná věc, díky nimž člověk spoustu věcí nevnímá :-) No a s takovým supportem? Aji kdybychom to měli do cíle doválet sudama!!
Další problém a obava je ten/ta, že celej srpen jsem běhání pěkně flákal! 33.5km?? Co to je? To je pro Dana Orálka, nebo Petra Vabrouška poobědovej nedělní výklus... Trošku se teda uklidňuju tím, že jsme v tom Rumunsku nachodili kolem 100km a nastoupali cca 4500m. Do práce a z práce chodím od června pěšky (šalinkarta je moc drahá a já potřebuju šetřit) každej den celkově kolem 9km... Před tím sem jezdíval na kolobrndě (možná z tama mám ty problémy s kolenem) občas to do práce i zaběhnu. Tím pádem sem za srpen na nějakých 226km, ale i tak...
Doufám, že bude rozhodovat to co sem dělal celý rok (8měsíců) (647 km naběháno 376 km nachozeno a 148 km kolo a koloběžka) a ne poslední měsíc. Loni jsem měl např. za celý rok (12měsíců) naběháno 307km a na B7 jsem se cítil fajn! Takže další pozitivum a důvod proč si věřit, že tento rok, to opravdu nemá kam uhnout! Takže už zbývá se jen těšit, až budou z Těšína opět vyjíždět bésedmičkové vlaky. :-) :-)

Dneska sem si byl ještě před B7 asi naposledy zaběhat. Oběhl sem si dvě kešky (geocaching) v okolí a do září přidal porci cca 6.5 km... Musím prostě fakt přidat, ať se mi Vokolopriglu běží dobře! :-)

Tak na B7 a Vokolopriglu AHOJ!